Úvodní stránka > Novinky > Tisk

6EaSFESkYXJxQaTSp4pbWp

vltava.rozhlas.cz/hudba-na-duchcovsku-v-g-jacob-anonymni-kniha-cembalovych-skladeb-z-litomeric-a-7579172

www.hudebnirozhledy.cz/2017/10/05/loutna-jako-nastroj-i-loutna-ceska-michny-z-otradovic-jako-vrchol-festivalu-theatrum-kuks-2017/

Magická loutna

„V zajímavostech jste psali o loutně. Marně jsem hledala někoho, kdo na loutnu hrát umí a řekl by mi více o magických vlastnostech tohoto prastarého nástroje“ posteskla si v dopise paní Karla V. z Brněnska.

Loutna patří k nejstarším nástrojům lidské historie. Hudba má ale velikou moc všeobecně, nejde jen o tóny loutny. V Číně odedávna věří lidé v kouzlo hudby, říkají, že hudba neumí lhát a může dokonale vyjádřit všechny emoce. Staří Číňané znali dobře zákony rezonance, výšky a barvy tónu, nečinili navíc rozdílu mezi energií a hmotou. Dokázali proto třeba i sílu vojenské armády určit prostřednictvím hudby. Poměřovali množství její čchi, hráli určité noty a zjišťovali sílu protitlaku. Loutna bezesporu patří mezi tradiční čínské hudební nástroje a někteří léčitelé a stoupenci taoismu používají i dnes její tóny a vibrace k léčení naprosto konkrétních nemocí, k harmonizaci. Zájem čtenářky Karly V. nás přiměl k dalšímu pátrání, které přineslo kladný výsledek. Našli jsme mladého hudebníka - Milana Černého z Teplicka , který nám potvrdil, že hráči na loutnu by se v Česku dali spočítat na prstech jedné ruky. U nás bychom v oficiálním školství těžko hledali výuku hry na tento strunný hudební nástroj a pokud bychom našli, tak ne za příliš příznivých podmínek. Sám Milan Černý původně vystudoval na konzervatoři kytaru a co se týče loutny, je z velké části samoukem. Začínal soukromou výukou pod vedením Rudolfa Měřinského Později absolvoval řadu mistrovských kursů, vedených například E. Mascardi. H. Smithem nebo N. Northem . Dvakrát získal stipendium pro studijní pobyt v Innsbrucku.

Tušíte, proč je loutna dodnes považována za magický nástroj?

Nevím, jestli loutna je nástrojem přímo magickým, nicméně určitě velmi zajímavým. Slovo magický, tak jak ho zřejmě chápe většina čtenářů, je třeba v souvislosti s hudbou jako takovou, vyložit trochu jinak. Vše pravděpodobně tkví v původní provázanosti hudby s vesmírem a koloběhem života. Formování hudby má počátek v dávné minulosti a celé generace hudebníků, kteří zároveň figurují jako filozofové, matematici apod. se podíleli na jejím zdokonalování. Pro nás tolik obyčejná stupnice byla složitě vypočítávána. Renesanční loutna, pokud nevezmu v úvahu její starší pětisborovou předchůdkyni,měla kdysi šest sborů, které mohou evokovat tehdy šest známých planet. Nešlo jen o tóny, které tento hudební nástroj vydával. Zvuk loutny a hudba jako taková, měla mnohem hlubší smysl. Mohla posloužit k více záměrům. Jisté věci se daly přes loutnu poměřovat a zkoumat. Někteří lidé věřili, že se jejím prostřednictvím dá mnohé ovlivňovat. V tom zřejmě tkví zázračné, nebo chcete-li magické vlastnosti hudby, tedy i loutny. Řada dobových traktátů v úvodu oslavuje zázraky, které hudba v dějinách lidstva způsobila.Co vím, tak se kromě těchto velkých zázraků pomocí hudby, jmenovitě loutny, například v Anglii řešily i tak prozaické problémy, jako bolesti hlavy a jistě nejen ty. Není to zdaleka tak hloupé, jak se může na první pohled zdát. Nezapomínejme na to, že zvuk má velkou působnost, ukládá se mnohem hlouběji než zrakové vjemy, vůči kterým člověk otupí mnohem rychleji. Zatímco současný spotřební svět produkuje převážně poněkud levné a často bezduché popěvky , které se na nějaký čas stanou hitem a potom zapomenou, kdysi nejvyšším ideálem byla tzv. „muzika poetika“, která měla přetrvat věky. Hledaly se metody, prostředky a způsoby, jak hudbou vyjádřit životní realitu. Když měla hudba popisovat třeba pláč a nářek, tak to také v této náladě muselo znít. Existovala řada propracovaných teorii afektů. Hudebníci se přeli o to, kdo vystihne lépe, dobovým jazykem řečeno, pravdivěji, určité duševní pohnutí, náladu atd. Je velmi zajímavé jak instinktivně,nebo chcete-li magicky, se s těmito problémy někteří autoři dokázali vypořádat. Mezi nimi bychom našli také loutnisty.

Je rozdíl mezi loutnou historickou a současnou?

Současná loutna je de facto loutnou historickou. V souvislosti s vědeckým bádáním a praktickými zkušenostmi v oblasti tzv. staré hudby se interpreti snaží co nejvíce přiblížit k historickému dobovému reálu. K tomu potřebujete kopii historického nástroje a samozřejmě ho ovládat. Postupně se vrací trend původní ruční práce a stavebních technik,, které jsou za daných okolností zřejmě nepřekonatelné. U nás staví loutny vynikající stavitel historických nástrojů Jiří Čepelák. Než se pustí do práce musí prostudovat dokumentaci, prospekt, zkrátka pečlivě zhodnotit historický originál a teprve potom začne vznikat nádherná kopie.

Dá se tedy říci, že loutna není minulostí?

Je možné říci, že budoucnost loutny můžeme vidět přes její minulost. Tento nástroj má tak rozsáhlý, bohatý a pestrý repertoár, že nový je vlastně potřebný minimálně. Pochybuji, že v nejbližších desetiletích nebude stále co obdivovat. Jsem přesvědčen, že řada zajímavých objevů nás ještě určitě čeká.

Děkujeme za rozhovor. (zem)

Spirit , červenec 2008open.spotify.com/episode/6EaSFESkYXJxQaTSp4pbWp

Rozhovor pro Český rozhlas Sever ( červenec 2006)

prehravac.rozhlas.cz/audio/424777

Rozhovor pro Český rozhlas (Radiodárek, 29.06.2008)

prehravac.rozhlas.cz/audio/741044

VÝPRAVA DO ČASŮ VRCHOLNÉ RENESANCE NA GRABŠTEJNĚ

Uveřejněno: 31.07.2008| Autor: Dagmar Čemusová

Na hradě Grabštejn se schyluje k dalšímu kavalírskému dostaveníčku. Během prvního srpnového sobotního podvečera od 19:00 hodin tentokrát rozezní struny starobylého nástroje loutnista Milan Černý. Již podruhé se tak v rámci Grabštejnského kulturního léta budete moci vypravit do časů vrcholné renesance. Koncert Milana Černého totiž navazuje na muzikantské dostaveníčko s pěvkyní Jarmilou Chaloupkovou a anglickým loutnistou Brianem Wrightem, které o uplynulém víkendu potěšilo početné návštěvníky hradu.

Milan Černý se řadí ke špičkovým interpretům provozujícím hru na loutnu, theorbu či barokní kytaru. Po studiu hry na klasickou kytaru na Konzervatoři v Teplicích se začal intenzivně věnovat hře na loutnu nejprve ve třídě Briana Wrighta a následně zdokonaloval svou techniku jako účastník četných interpretačních kurzů, které byly zaměřeny na problematiku interpretace renesanční a barokní hudby. (Např. u Nigela Northe, Evangeliny Mascardi, Hopkinsona Smithe atd.) V současné době dokončuje Milan Černý studia na Akademii staré hudby při Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

www.r1genus.cz/clanky/kultura-9/vyprava-do-casu-renesance-3482/